Před 163 lety se narodil Adolf Stránský, který mezi povědomí vstoupil především jako zakladatel Lidových novin. Vystudovaný právník přispíval i do Národních listů a angažoval se i na politickém poli.
Narodil se v Habrech do židovské rodiny a po vystudování gymnázia a práv krátce působil jako právník, nakonec si otevřel vlastní advokátní kancelář. Již během studia přispíval do Národních listů, či redigoval Tribüne – ve Vídni vydávaný plátek podporující českou pravicovou politiku, jež založil Jan Stanislav Skrejšovský.
Aktivně se angažoval v politice, v 90. letech 19. století vedl mladočeskou stranu lidovou na Moravě. V roce 1908 založil Lidově pokrokovou stranu a během let 1895 až 1918 byl členem Československé národní demokracie. Na krátké období mezi roky 1918 a 1919 byl ministrem obchodu první československé vlády a později senátorem Národního shromáždění.
Nejvýraznější stopu, jež po sobě Stránský zanechal, začal budovat už v roce 1893. Toho roku v Brně založil deník Lidové noviny, jež vychází dodnes. První číslo vyšlo 16. prosince a od prvních vydání byl titul považován za velmi seriózní. Během let v nich působily i osobnosti jako Karel Čapek, Ferdinand Peroutka či Ondřej Sekora.
V neklidném období minulého století ale prošel deník několika fázemi. Byl přejmenován na Svobodné noviny, na čas přestaly vycházet a byly obnoveny jako samizdatové. Dnešní legální podoby se dočkaly až v roce 1990.
„Novinovou“ štafetu převzal syn Jaroslav Stránský, který v roce 1936 umístil redakce na Národní třídu v Praze. I díky této skvělé vizitce měly noviny brzy náklad 44 tisíc výtisků na den.
Stránský zemřel 18. prosince 1931.